Japonci - ti opravdu mají rádi naši klasiku, ale to má rád ve světě snad každý, pokud je milovníkem vážné hudby a přeci jen Pražské Jaro máji v podvědomí právě i ti cizinci. Mluvila jsem s někým (nepoznám jestli je to Japonec nebo Číňan, za což se taky patřičně stydím)no prostě jeden z nich mi říkal, že máme krásnou zemi a kulturu. To taky vysvětluje tu hojnou návštěvnost Česka.
Ind - opět krásná země, krásná kultura a hlavně stavby, věže, gotický sloh. Ale ten ještě dodal, něco ve stylu, že lidé jsou tu takoví chladní. Oponovala jsem mu, že je to možná tím, že se pohybuje po Praze, což je velké město a tam se opravdu lidé jen míjí. Osobně na tom mraveništi taky nevidím žádné lidské vztahy. A on mi pak na oplátku říkal něco o jejich kultuře, no spíše jsem se zajímala o to, proč jeho kamarádka má na hlavě ten šátek. Ale to mi moc dobře neuměl vysvětlit, prostě je to součást jejich kultury spojená snad s Hinduismem, ale je možné, že můj překlad nebyl až tak úplně doslovný
Afričan - krásná země, krásná kultura, super lidé, pěkné vztahy a hlavně máme krásné písně. Potkala jsem Afričanů vícero a vesměs všichni měli velice pozitivní vztah k Česku. A vesměs to byli lidé veselí, hovorní a družní a v tomhle jsou si prý s Čechy podobní.
Kluci z Baly - opět krásná Praha, pěkné památky, hodně lidí a líbila se jim doprava. Trošku naráželi na odlišný způsob života, ale zvykli si rychle. A co se jim nelíbilo bylo jednání v práci s nimi. Oni jsou takoví bych řekla i dost pokorní a skromní a vesměs, kdyby s nimi ze zaměstnanců někdo mluvil, tak by poznal, že to jsou kluci, kteří jsou normálně třeba strojní inženýři! Jenže tak se s nimi v práci nejednalo, což se nelíbilo ani mě. Někteří stupidní jedinci si je pletli s cikány, takže...no prostě jejich názor na práci a pracovní vztahy silně negativní.
Němci - ty bych rozdělila na dvě skupiny. První skupina jsou ti turisté, kteří prostě si sem jdou užít léto a jsou milí, snaží se tak nějak přizpůsobit se našim poměrům a není s nimi problém. Tak právě těm se naše zem velice líbí, jsou zde spokojení a Češi se slušně chovají i k nim. Druhá skupina jsou Němci, kteří mají pořád nějaký historický pocit, že všechno u nás jim prostě patří. Tak přesně ty nemůžu vystát. Tu zkušenost tady už taky někdo měl tuším, takže nemusím dále rozebírat. A vlastně je i třetí skupina - mě nejznámější a to jsou ti, kteří tady mají nějaký majetek. Bývalá šlechta prostě. Tak ti dodnes mají pocit, že to tu všechno vyhráli a chovají se ke všem s takovým nějakým opovržením. Dodnes mají ten pocit, že oni jsou někdo a všichni ostatní jsou jen póvl ve stylu jen služebnictva.
Slováci - tak těch znám taky několik a všichni jsou vůči nám úplně v pohodě. Nezažila jsem se Slováky nikdy žádný problém. A já je osobně pořád považuju za nějaké prostě naše "bratry a sestry"
Poláci - tak na Poláky mám svůj názor a ventilovat jej radši nebudu. Co se vztahu k Česku týče, tak ten se odvíjí od Poláka samotného a jeho postoje. Zažila jsem kladný i záporný, takže opravdu nevím.
Rakušané - co já jsem zažila, tak..no viz Němci.
Francouzi- jejich vztah bych řekla, že je ak nějak neutrální s maličkou převahou do negativna. Ale co jim taky vytýkat? Když jsem viděla, jak se tam někteří Češi na dovolené chovali, tak to byla vážně ostuda. A taky nás tak trošku vnímají jakou souseda Německa, což není kladná vizitka. Ale berou náš hokej. A jinak pro ně nejsme tak zajímavá destinace, že by zde chtěli nějak extra trávit léto.
Angličani- znají náš hokej a sporty. Někteří nás stále vnímají jako Československo, ale přesnou polohu neznají. Z naši kultury znají přední notoricky známé zpěváky a spíš tu hudbu obecně. Z památek možná jméno Praha a pak nic. A i oni mají hrozný chaos o tom, co se rozpadlo či nerozpadlo. Měla jsem docela pocit, že v zeměpise či dějepise nejsou moc vzdělaní.
Co znají všechny národy a v čem má Patriotom pravdu, je formule hockey and beer a především tedy beer
