Vidím, jako velmi zhoubné, pokud se humanitní vědy snaží dělat vědu v "přírodovědeckém" stylu.....z toho vznikají stohy zbytečných studií..myslím, že i ta sociologická filosofie je právě ta, která musí přemlít ty suchá data do nějakého kontextu a dát mu specifický výklad. Humanitní vědy z principu nejsou ryze objektivní či "apolitické" (i o přírodních vědách se dá pochybovat viz. Feyerabend), poněvadž jsou to lidské činnosti a pokud by měly být objektivní, tak se stávají mrtvými artefakty umělých neexistujících světů modelů.
A přinášet kousavé náměty je užitečné, leckdo, jako Keller se pak na ně vrhá pohledem sociologa s jejich metodama a Komárek z pohledu evolučního biologa. A kousavé náměty nebývají kousavé jen z důvodů senzace (to je vyjímka) jsou kousavé proto, že problémy jimž se věnují se ignorují a většina se tváří, že takovýto problém neexistuje a bývá z různých důvodů nepohodlné je otevírat. Tito lidé jsou prostě profesionálními extrémisty, pokud to tak mohu vyjádřit....v tom, z mého pohledu sympatickém smyslu....poněvadž v době, kdy se extrém stal normou je možné jej vyvážit zpět do Aristotelovské vyváženosti jen dalším extrémem a k takovému extrémismu se hlásím i já a proto mám rád i činnost zmíněných pánů. Jejich myšlenky se odvíjejí od sice různých, ale přesto pevných myšlenkových zásad a postojů a nestojí na nekonečné relativizaci všeho, dokonce i toho co relativní není, jak bývá často dnes zvykem v honbě za nedosažitelnou superobjektivitou.






